Rakytník plod 50 g

ložení: Hippophae rhamnoides fructus. Rakytník se v Číně, Řecku a Rusku používá k léčebným účelům již od pradávna. Plody obsahují asi 7% oleje, dále cukry, organické kyseliny, pektiny, třísloviny, velké množství vitamínu C, vitamíny skupiny B, flavonoidy, vitamíny A, D, F, K a vitamín P-rutin a vedle toho také nepřeberné množství dalších biologicky aktivních látek. Dále nacházíme též alkaloid hippophein. 
Užívání: 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vařit 5 minut, neluhovat. Studený výluh 1 pol. lžíci zarovnanou do 0,1 l studené vody vyluhovat 40 min.

Doba sběru + sbíraná část: Plody se sklízejí na počátku zimy. Po prvních mrazících ztrácejí totiž trpkost a hořkost a mají sladkokyselou chuť s ananasovou příchutí. Plody se sklízejí na počátku botanické zralosti kdy jsou ještě tvrdé. V plné zralosti změknou a dužina navíc získává specifický pach, který nelze odstranit. První sklizeň nastává 3.-4. rok po výsadbě, a to v době typické velikosti i barvy plodů. Sklízí se většinou ručně nebo s pomocí různých nástrojů jednotlivé plody, což je práce zdlouhavá a je možná pouze u malých pěstitelů, u starších rostlin (6-7letých) je možno řezat i větve z 1/3-1/2 koruny. Z těchto větví se odstraní listy i větvičky bez plodů a takto upravené se vloží do mrazničky. Druhý den se plody z větví velmi dobře oklepou, nečistoty odstraní ručně nebo přes síto a plody se ihned zpracovávají. Zbylé plody na větvích keře se sklidí ručně. Nevýhodou této metody je nižší plodnost rostliny, popřípadě střídavá plodnost vždy za 2-3 roky. Při velkovýrobním pěstování je třeba nechat plody na keřích až do doby mrazů a potom je sklepat do plachet. Drogou je dále olej (Oleum hippophae), a také listy a větve (Folium et stipites hipophae).

Zpracování + uchovávání: Plody se poměrně jednoduše zpracovávají za syrova na širokou škálu výrobků. Plody pze nejen kompotovat, sušit, proslazovat a mrazit, ale z dužiny zhotovovat šťávy, džusy, marmelády, pyré, a to nejen samostatně, ale i s dalšími druhy ovoce, např. arónií černou či jablky, nebo i zeleninou, např. mrkví. V naprosté většině se plody zpracovávají jako jiné druhy našeho ovoce. Rozhodující je oddělení dužiny od semene, k čemuž máme již dostatek kuchňských přístrojů (např. adaptérů na kuchyňské strojky, robotů, odšťavovačů aj.). Vzhledem k baktericidnímu účinky rakytníku lze z plodů připravovat bez větších problémů šťávy s cukrem či lépe s medem za studena, nebo bez cukru se sterilizací 15-20 minut. Výborné jsou rovněž džemy a marmelády. V tomto směru je novým nápadům dán široký prostor. Vždyť např. v SNS se rakytníková šťáva míchá s rozetřeným česnekem (na 1 l šťávy 50 g česneku). Používá se jako chuťovka po přidání soli nebo cukru k masu, rybám nebo zelenině. Velmi důležitým léčivým prostředkem je olej ze semen, který je možno získat lisováním, nebo extrakcí. Pro lisování za tepla není v domácnosti většinou vhodné zařízení, při extrakci pomocí echmických rozpouštědel není olej často použitelný ve farmacii a v potravinářství. V domácích podmínkách se proto používá jiného zůsobu. Suchá semena se rozemelou, např. na kávovém mlýnku, a získaná drť se rozdělí na 2-3 díly. První díl dáme do nádoby a zalijeme kvalitním rostlinným olejem (např. olivovým nebo slunečnicovým) tak, aby byl asi 10 cm nad drtí. Tuto nádobu ponoříme do vodní lázně ve větší nádobě a zahříváme na sporáku po dobu 8-10 hodin při teplotě oleje 40-45°C. Po uplynutí této doby olej přefiltrujeme, přidáme do něho další díl drtě a celý postup opakujeme (další rostlinný olej již nepřidáváme). Jde sice o časově náročný postup, který však zaručuje získání kvalitního rakytníkového oleje. Zbytky semen po extrakci slouží jako výborné krmivo pro drůbež, králíky i skot. Zvyšuje snášku, přírůstky i dojivost. Kromě plodů a semen lze využívat i výhonků a listů, ze kterých se vaří čaje.